<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN"> <HTML> <HEAD> <TITLE>Teplick elektrick malodrha</TITLE> <META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=windows-1250"> <LINK REL="shortcut icon" HREF="../i/favicon.ico"> <LINK REL="stylesheet" HREF="../i/styl.css" TYPE="text/css"> <LINK REL="stylesheet" HREF="../../script/css/lightbox.css" TYPE="text/css" MEDIA="screen"> <SCRIPT TYPE="text/javascript" SRC="../../script/js/prototype.js"></SCRIPT> <SCRIPT TYPE="text/javascript" SRC="../../script/js/scriptaculous.js?load=effects,builder"></SCRIPT> <SCRIPT TYPE="text/javascript" SRC="../../script/js/lightbox.js"></SCRIPT> </HEAD> <BODY> <TABLE CLASS="hlavni" ALIGN="center"> <TR CLASS="logo" HEIGHT="60"> <TD> <DIV ID="mingr">pYesn as</DIV> <EMBED src="http://www.clocklink.com/clocks/5012-black.swf?TimeZone=GMT0100&" width="91" height="30" wmode="transparent" type="application/x-shockwave-flash"> <TD ID="dolu" WIDTH="100%"> <EMBED SRC="../i/logo.swf" WIDTH="50" HEIGHT="50"> <A HREF="../../in.htm"><IMG SRC="../i/telma.jpg" BORDER="0"></A> <TR> <TD VALIGN="top"> <TABLE CLASS="menu" VALIGN="top"> <TR> <TH VALIGN="top"> SMR <TR> <TD><A HREF="../trate.htm"> Trat </A> <TR> <TD><A HREF="../vozidla.htm"> Vozov park </A> <TR> <TD><A HREF="../osdopr.htm"> Osobn doprava </A> <TR> <TD><A HREF="../nadopr.htm"> Nkladn doprava </A> <TR> <TD><A HREF="../zarizeni.htm"> Vozovny a napjen </A> <TR> <TD><A HREF="../mapy.htm"> Mapy a plny </A> <TR> <TD><A HREF="../nehody.htm"> Nehody </A> <TR> <TD><A HREF="../projekty.htm"> Nerealizovan projekty </A> <TR> <TD><A HREF="../nostalgie.htm"> Nostalgie </A> <TR> <TD><A HREF="../galerie.htm"> Galerie </A> <TR> <TD><A HREF="../dokumenty.htm"> Dokumenty </A> <TR> <TD><A HREF="../zahady.htm"> Zhady </A> <TR> <TD><A HREF="../modely.htm"> Modely </A> <TR> <TD><A href="../kniha.htm"> Diskuze </A> <TR> <TD><BR> <TR> <TH> ROZCEST <TR> <TD><A HREF="http://www.mhdteplice.cz/"> MHD Teplice </A> <TR> <TD><A HREF="http://tramvaje.cnds.cz"> steck tramvaje </A> <TR> <TD><A HREF="http://www.mosteckamhd.cz"> Mosteck MHD </A> <TR> <TD><BR> <TR> <TH> PROVOZ <TR> <TD><A HREF="../archiv.htm"> Archiv </A> <TR> <TD><A HREF="../odkazy.htm"> Odkazy </A> <TR> <TD><A HREF="../autori.htm"> Redakce </A> <TR> <TD><A HREF="../prameny.htm"> Prameny a zdroje </A> <TR> <TD><BR> <DIV>po et pYstupo<BR><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/tahoma.cgi?telma&4&FFFFFF&000000&on" BORDER="1" STYLE="border-color: black"> <SCRIPT type="text/javascript"> <!-- document.write("<IMG src=\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?telma&t5&" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\">"); // --> </SCRIPT></DIV><BR> <DIV>deutsch<BR><A HREF="../../de/verkehr/entwicklung.htm" ID="inline"><IMG SRC="../i/de.jpg"></A></DIV> <TR> <TD><BR> </TABLE> <TD VALIGN="top"> <TABLE CLASS="text obsah" WIDTH="100%"> <TR> <TH>TRAT PXED ZAHJENM PROVOZU <TR> <TD> <A NAME=01><SPAN ID="nadpis">Historick a dopravn souvislosti</SPAN> <DIV>Tehdy proslul lzeHsk dvojmst Teplice-`anov le~c v dol mezi eskm StYedohoYm a masvem Kruanch hor, ve svt znm pod pYezdvkami jako "mal PaY~" i "saln Evropy", po alo spole n se svm nejbli~am okolm v obdob druh poloviny 19. stolet mnit svoj charakter na promyslov centrum s pomrn bohatm kulturnm ~ivotem.<BR> Poptvka po doprav vyvolan notn zvaenou potYebou hybnosti obyvatelstva po cel oblasti hlavnho dvojmst a pYilehlch obc vedla k nkolikerm jednnm o vyYeaen tto nanejva t~iv otzky, kter se stvala pomalu, ale jist nenosnou a pro dala rozvoj regionu neodkladnou. V tto dob ji~ sice brzdily nkdeja nezpevnn ulice mnohch mst (v etn Teplic-`anova) konspYe~n hotelov omnibusy. Ovaem jejich pYepravn mo~nosti v ~dnm smru neuspokojovaly dopravn po~adavky v tto lokalit.<BR> Po prvnch kolejch jsme se mohli z Teplic-`anova svzt pYes Bohosudov a Trmici do st nad Labem ji~ od 20.kvtna 1858 po trati tehdeja stecko-teplick drhy (.T.D.), kter byla po roce 1867 postupn prodlu~ovan dle na vchod do Chomutova. Pozdji k n pYibyla i trae Duchcovsko-Podmokelsk drhy (D.P.D.) z Podmokel (D na) pYes Jlov, Telnici, Krupku, Novosedlice a ndra~ Teplice-Lesn brna do Litvnova a roku 1897 severo esk transverzlka z Xetenic do Lovosic, nsledn prodlou~en a~ do LitomYic, esk Lpy a Liberce vystavn opt spole nost stecko-teplick drhy.<BR> Stavba tchto ~elezni nch trat jist podntila nebval rozvoj t~by uhl v PodkruanohoY, kter se vozilo na odbyt pYes hory do pYilehlho Saska, natolik, ~e musela bt v hlavnch tazch doplnna druhou kolej nebo dokonce dala paraleln vystavnou trat jako napYklad z Bliny dolm stejnojmenn Y ky pYes Trmici opt do st nad Labem. Avaak ani tentokrt nedokzala ~dn z nich zprostYedkovat pYedevam osobn dopravu pro rozrostajc se obce. Byla vy~dovna pYedevam pYeprava z dol pYmo do vae polo~ench rozvjejcch se oblast Kruanch hor, tedy smrov naprosto odlian, ne~ jakou mohla ~elezni n doprava zabezpe it. Navc bylo nutn zajistit pohyb nejen v mezimstskm, ale i ve vnitromstskm mYtku. </DIV><BR> <A NAME=02><SPAN ID="nadpis">Myalenka kn~ete Alfonse Clary-Aldringena</SPAN> <DIV>Tehdy jedin mo~n, spolehliv a nejlevnja spojen mla nabdnout elektrick pouli n drha. Mla obsluhovat jak samotn hlavn dvojmst Teplice-`anov, tak i nkter vznamn obce v okol, le~c pYedevam severnm smrem, a proto byla pro svoj mezimstsk charakter nazvna malodrhou.<BR> Jednn o stavb malodrhy zapo ala ve Vdni roku 1891 a nejvtam inicitorem myalenky jejho vzniku byl nesporn kn~e Alfons Clary-Aldringen z rodu majitelo teplickho panstv. Vedl jednn na pod rakousko-uherskho c.k. ministerstva obchodu, kter vydalo 22.prosince 1891 povolen k zahjen pYpravnch prac. V nsledujcm obdob probhlo vypracovn pYedb~nho projektu a byla vedena jednn o koupi a pronjmu potYebnch pozemko.<BR> Rovn~ na popud kn~ete Clary-Aldringena byla zalo~ena Teplick elektrrensk a malodr~n, akciov spole nost (Teplitzer Elektrizitts- und Kleinbahn- Aktiengesellschaft; TEKG). Ta mla podle smlouvy mezi n a mstem Teplice-`anov z 13. ervence 1893 zajistit veaker potYebn nle~itosti ke stavb drhy a udr~ovat na n provoz podle pYedem dojednanch podmnek. TEKG si vybudovala sdlo v objektu ji~ tehdy zaniklho Novho mlna v Trnovanech, po nm~ jej budouc vozovna pYevzala jmno. Detailn proveden projektu trati, vozovny, vstavby vlastn elektrrny, vrchnho veden a napjecch bodo drhy, ale i objednvku prvnch vozidel zadala TEKG vdeHsk Lindheim&Co. </DIV><BR> <A NAME=03><SPAN ID="nadpis">Technick daje elektrick drhy</SPAN> <DIV>Ta se ujala svho kolu, podle pYedealho a velmi prozravho nvrhu kn~ete Alfonse Clary-Aldringena, nanejva znamenit. Dodnes je toti~ tento smr pteYn dopravn tepnou v cel sti teplick mstsk dopravy, ikdy~ u~ jej obsluhu nezabezpe uj tramvaje. Zvolena byla tenkrt obvykl koncepce: jednokolejn tramvajov trae s vhybnami, kuse zakon en, o tehdy obvyklm tzv. "saskm" rozchodu 1000 mm, kter umo~Hoval lpe pYizposobit smrovn trat v povodn stsnnch a kYivolakch centrech rozvjejcch se mst, a stejnosmrn napjec soustav o napt 550V. Prce na samotn stavb vozovny, napjen a zemnch pravch pro vlastn trae zapo aly zYejm ji~ v polovin roku 1893. 28.nora 1895 pak TEKG obdr~ela od c.k. ministerstva obchodu koncesi opravHujc k provozu na tratch Teplice, `koln nmst - Horn Dub a Teplice, `koln nmst - Teplice, Zmeck nmst.<BR> Tou dobou ji~ jezdily parn tramvaje v Brn, Ostrav a Koaicch a konspYe~n tramvaj v Praze. Ale rozhodnut o vstavb elektrick malodrhy bylo na svou dobu velice progresivn. LzeHsk dvojmst Teplice-`anov tak dr~ v oblasti tehdejaho PYedlitavska tYet msto v zahjen provozu elektrick tramvajov dopravy po KYi~kov vstavn tramvaji z pra~sk Letn na Stromovku z roku 1891 a elektrick pouli n drze ve Lvov, je~ zahjila provoz v roce 1894. PatY mu vaak prvenstv v provozovn malodrhy na zkm rozchodu 1000 mm. Po Teplicch-`anov tsn nsledovala 1.8.1895 Bratislava a pak v krtkm sledu za sebou dala msta: Praha (1896), Liberec (1897), Olomouc, PlzeH a st nad Labem (1899), Brno a Jablonec nad Nisou (1900), Most, Litvnov a Ostrava (1901), Marinsk Lzn (1902), Opava (1905), esk Budjovice a Jihlava (1909), Bohumn a esk Tan (1911) a Koaice (1914). </DIV><BR> </TABLE> <TR> <TD COLSPAN="2" ID="lista">powered by &copy TELMA 2006 </TABLE><BR> </BODY> </HTML>