TRATĚ V LETECH 1900 - 1918
Jednání o nových projektech
Odbobí první čtvrtiny 20. století se neslo ve znamení řady nový projekčních záměrů, které však většinou narážely na technické potíže (přejezdy, sklony, úzké ulice) nebo ztroskotaly na nedostatku finančních protředků. Měnilo se tak pouze rozmístění zastávek. Ve vnitroměstské oblasti, kde byly zastávky vzdáleny i méně než 100 metrů, se jejich počet zredukoval, naopak na meziměstské trati mírně vzrostl.
Městské zastupitelstvo začalo od 30. března 1901 urgovat prodloužení nevhodně ukončené šanovské trati. Neshody mezi členy rady města i správní rady malodrážní společnosti způsobily, že se jednání vlekla více než 10 let. Mezitím ztrátový provoz šanovské trati vedl dne 1. července 1908 po dohodě s městskou radou k zastavení tramvajové dopravy s podmínkou, že TEKG na ní obnoví do tří měsíců provoz, pokud to budou vyžadovat zájmy města. Sice se tak nestalo, ale kromě prodloužení šanovské trati přes lázeňskou čtvrť do Trnovan, se začalo projednávat také napojení průmyslové obce Řetenice na síť malodráhy.
Bylo rozhodnuto vybudovat obě tratě současně, ovšem malodrážní společnost neměla dostatek vlastního kapitálu. Město proto poskytlo TEKG půjčku ve výši 800 000 Rakouských korun s následujícími závazky. Plánované stavby budou dokončeny nejpozději do jednoho roku, dlužná částka bude splacena do 1. března 1955, přičemž téhož dne přejde veškerý majetek společnosti do vlastnictví města. Politická pochozí komise před započetím výstavby proběhla na obou tratí ve stejný den, 3. prosince 1912.

Výstavba smyčky v Horním Dubí a úprava výhyben
Jelikož se po dokončení obou tratí počítalo s provozem až třívozových souprav, proběhly na kmenové trati v předstihu některé úpravy. Na konci roku 1911 byla v Horním Dubí zřízena kolejová smyčka, dokonce jedna z prvních u nás. Šetřivé snahy společnosti lze pozorovat v ponechání části kolejiště původní výhybny včetně zděné provozní budovy s čekárnou. Z příjezdové koleje výhybny tak vznikla odstavná kolej uvnitř smyčky. Zbylé demontované výhybky patrně posloužily ke zřízení dalších dvou kusých kolejí u opěrné zdi, jež lemovala celou severní polovinu smyčky.
V průběhu roku 1912 bylo ještě přestavěno kolejiště na Školním náměstí. Výhybny Zámecké náměstí, Císařská třída, Lipová ulice a Dolní Dubí byly prodlouženy. Stavba dvou nových tratí probíhala ve vysokém tempu tak, že už 26. června 1913 na nich proběhly technicko-policejní zkoušky. 1. července téhož roku byly oba úseky slavnostně otevřeny, provoz s cestujícími však začal až o čtyři dny později.

Výstavba tratě Mariánský dvůr - Řetenice, Nádražní ulice
Řetenická trať začínala těsně za výhybnou Mariánský dvůr v km 0,617 stavební trati Zámecké náměstí - nádraží Zámecká zahrada a vedla přímo Duchcovskou ulicí přes zastávku u areálu krajské nemocnice. Na jeho konci se před křižovatkou s Libušinou ulicí nacházela výhybna Chorobinec v km 0,419. Pak už dráha přešla na katastr Řetenic a vedla do centra obce, na Schillerovo náměstí, kde byla umístěna zastávka. Za náměstím trať zabočila vpravo do velmi příkré Jahnovy ulice, v níž byla další zastávka, a poté následoval levý oblouk ke sklárně. Trať končila před křižovatkou s Nádražní ulicí stejnojmennou výhybnou o staničení km 1,080.
Celková stavební délka činila 1,120 km, nejostřejší oblouk měl poloměr 40 metrů. Trať vykazovala vůbec největší sklon v celé síti teplické malodráhy, nacházel se v Jahnově třídě a dosahoval hodnoty 66,16 ‰. Kolejové těleso bylo položeno ve vozovkách ulic, v teplické části tratě uprostřed, na katastru Řetenic pak převážně po jejich levé straně.

Výstavba tratě Štěpánské náměstí - Šanov - Trnovany, Sadová třída
Trať vycházela z km 0,573 původní dráhy ukončené před hlavní poštou. Pokračovala Mlýnskou ulicí na křižovatku s Pražskou třídou, kde byla umístěna v km 0,365 stejnojmenná výhybna. Dráha se pak stočila vlevo do lázeňské čtvrti, kde jí čekaly zastávky Kamenné a Nové lázně. Odtud trať vedla po východní straně lázeňského parku, na jehož konci se nacházela zastávka Wattova třída. Trať pak zabočila vlevo do Sadové třídy, aby po dalších pár stech metrech dospěla do výhybny Meczeryho ulice se staničením km 1,414. Dráha pak vedla stále rovně až ke křižovatce s hlavní třídou, kde se pravým obloukem napojila na páteřní trať. Umístěna zde byla přestupní stanice Trnovany, Sadová třída.
Na nové trati o stavební délce 1,847 km se nacházely oblouky s nejmenším poloměrem 20 metrů. Největší stoupání se nacházelo v Mlýnské ulici a činilo 59,8 ‰. Kolejové těleso bylo uloženo ve vozovkách ulic.

Schéma tratí a linek

Souvislosti
powered by © TELMA 2006