přesný čas
SMĚR
  Tratě  
  Vozový park  
  Osobní doprava  
  Nákladní doprava  
  Vozovny a napájení  
  Mapy a plány  
  Nehody  
  Nerealizované projekty  
  Nostalgie  
  Galerie  
  Dokumenty  
  Záhady  
  Modely  
  Diskuze  

ROZCESTÍ
  MHD Teplice  
  Ústecké tramvaje  
  Mostecká MHD  

PROVOZ
  Odkazy  
  Redakce  
  Prameny a zdroje  

počet přístupů

VV Č.49 - 52

provozní stav
Osud a popis vozidel
V roce 1940 připadly teplické elektrické dráze čtyři letní otevřené vozy Weyer z německého Koblenze. Pocházely z tamní série vozů čísel 101 - 112 z roku 1902, v Teplicích nesly označení 49 až 52.
Na kovovém rámu s dvounápravovým pojezdem spočívala dřevěná konstrukce skříně. Původně byly bočnice zcela otevřené, sedadla v příčném uspořádání a zvenku byly vozy v celé délce osazeny podélnou lávkou pro průvodčího. Tím však neodpovídaly bezpečnostním předpisům, proto byly opatřeny plnými plechovými boky a podélnými lavicemi, vnější lávka byla odstraněna. Bližší technické údaje nejsou známy.
Četnost jejich nasazení je velice diskutabilní, jako první byl už roku 1948 vyřazen vůz číslo 50, roku 1952 pak následovaly zbylé tři vozy. Pro jeden z nich však nebyly místní koleje těmi posledními.

VV č.51
Po tom co byl vůz v dvaapadesátém roce vyřazen z provozu, byl ještě několik let odstaven v novomlýnské vozovně. Poté byl roku 1955 spolu s dalšími teplickými tramvajemi odeslán na Čiernohronskou lesní železnici (ČHŽ) na Slovensku, kde mu byl osazen dvounápravovými podvozky "diamond" o rozchodu 760 mm.
Odsud byl v roce 1972 vyžádán Technickým muzeem Brno a následně 3. října 1973 administrativně odkoupen pod přírůstkovým číslem 1369/1973 do sbírek za symbolických 500 Kčs. V polovině následujícího roku byl vůz po železnici dopraven přes Bratislavu do ústředních tramvajových dílen Ostrava-Martinov. Ještě téhož roku tam byl vůz na objednávku muzea a pod záštitou externího poradce Dr. Ludvíka Losose uveden do původního, provozuschopného stavu odpovídajícího provozu na teplické malodráze.
Nepodařilo se však pro něj nalézt dvounápravový metrový pojezd, proto vůz zůstal na otočných podvozcích o rozchodu 760 mm. Při renovaci byl údajně na čele objeven zbytek čísla 53, proto byl po nalakování vlek takto i označen. Dosud není zcela jasné, v čem spočívá nesoulad mezi evidenčními čísly. Případné názory prosím vyjádřete v Diskuzi.
Pro nedostatek místa zůstal vlečný vůz deponován v Ostravě ještě několik dalších let. Až na přelomu roků 1981 a 1982 byl vlek převezen do Brna.
Dne 19. listopadu 1986 byl letní vlečný vůz s číslem 53 nejprve na rok zapůjčen Kysúckému muzeu k výstavním účelům na Historickou lesní úvraťovou železnici ve Vychylovce (HLÚŽ) a po uplynutí výpůjční lhůty byl definitivně předán do užívání této dráhy. Bohužel dne 26. června 1988 shořel při požáru depa na Vychylovce. Jeho podvozky o rozchodu 760 mm a zbytek rámu dosud existují ve stanici Chmúra...

Za poskytnuté informace a materiály patří poděkování panu Josefu Mlaskačovi, Tomáši Kocmanovi, Ludvíku Lososovi a Ivanu Žilinčíkovi.

Výrobní údaje
výrobce mechanické části Weyer
rok výroby 1902
počet vyrobených kusů 12
Technické údaje
délka přes spřáhla ?
délka skříně ?
šířka skříně ?
výška skříně ?
rozvor ?
průměr kol ?
výška podlahy ?
hmotnost ?
míst k sezení ?
míst k stání ?

Zobrazit v plné velikosti
Vůz číslo 51 v Hronci (1968)
foto: Z. Bauer
zdroj: Atlas tramvají

Zobrazit v plné velikosti
Vlek 51 v provozu na ČHŽ (1969)
foto: Jiří Joachymstál
sbírka: Kysucké muzeum Čadca

Zobrazit v plné velikosti
Vlek číslo 51 na HLÚŽ (1986-88)
foto: S. Cigánek
zdroj: Krúžok

Zobrazit v plné velikosti
Vlek číslo 51 na HLÚŽ (červen 1987)
foto: Zdeněk Pleštil
zdroj: Krúžok

Zobrazit v plné velikosti
Zbytky rámu vozu po požáru (2000)
foto: M. Kouřil
zdroj: Krúžok


powered by © TELMA 06