VOZOVNY A NAPÁJECÍ ZAŘÍZENÍ
Období let 1895 - 1900
Správní budova TEKG spolu s vozovnou a vlastní elektrárnou byla umístěna v objektu Nového mlýna v Trnovanech, v těsné blízkosti Bystřického potoka a tehdejší plovárny, hned za přejezdem trati Ústecko-teplické dráhy. Tato poloha se v pozdějších letech ukázala jako zdařilá vzhledem k následujícímu rozvoji kolejové sítě.
Budova vozovny a kolejiště se v průběhu celé existence malodráhy vyvíjely tak, aby svými parametry vyhovovaly potřebám momentálního vozového parku. Zpočátku bylo kolejiště vozovny s největší pravděpodobností koncipováno tak, že z vyhybny v zastávce Trnovany, Nový mlýn odbočovala manipulační kolej vedoucí k posuvně před budovou vozovny, která zajišťovala přesun vozů k určenému stání. Zároveň byly před každým krytým stáním vystavěny odstavné koleje vycházející z posuvny na protilehlé prostranství.
V prvních pěti letech provozu bylo k dispozici celkem čtrnáct krytých staní na sedmi kolejích, zejména vždy pro soupravy motorového a vlečného vozu. V samých počátcích však bylo možné využívat jen jedinou kolej, která vedla přímo do vozovny, protože posuvna byla uvedena do provozu až během roku 1896. Do té doby byly zřejmě vozy malodráhy odstavovány pod širým nebem a na jediné kryté koleji se prováděly opravy. Po dostavbě roku 1900 byla kapacita haly vozovny rozšířena na třicet krytých stání na patnácti kolejích.
Od roku 1896 sloužila jako pomocná vozovna dřevěná budova vystavěná na jedné z kusých kolejí koncové vyhybny Horní Dubí. Její využití však dodnes není zcela jasné. Dle jízdního řádu není totiž pravděpodobné, že by zde byly odstavovány motorové vozy osobní dopravy. Možná tu byly deponovány pouze vozy vlečné nebo vozy pro údržbu tratě, jako například v zimních měsících motorový vůz s pluhem.
Ve vlastní elektrárně společnost nainstalovala tři parní stroje o výkonu 180 koňských sil (142 kW), které poháněly tři dynama s výkony po 110 kW. Napájecí napětí sítě bylo stejnosměrné o napětí 550V a proud dodávaný dynamy činil 3 x 200 A. Napájení trati bylo provedeno buď rozvodem přímo z elektrárny nebo přes dvě akumulátorové stanice, z nichž bylo možné odebírat proud 100 A. Jedna se nacházela v centru města, patrně ve Školní ulici, druhá až u konečné stanice v Horním Dubí.

Zobrazit v plné velikosti
Vozovna v Horním Dubí
(asi 1896)
sbírka: Roman Srp

Období let 1900 - 1918
Pomocná vozovna v Horním Dubí se nedočkala příliš dlouhého trvání. Teplická elektrárenská a malodrážní společnost ji naposledy uvádí ve výkazech již v roce 1901. Pravděpodobně byla tedy zrušena v průběhu následujícího roku.
Vozovna v Novém mlýně však byla v letech 1912 až 1914 rozšířena, aby byla schopna pojmout rozrůstající se vozový park. Při této přestavbě byla roku 1913 uvolněna pro odstavování vozů malodráhy část budovy elektrárny. Zároveň bylo rozšířeno kolejiště a zlikvidována posuvna, která svými parametry nevyhovovala pojezdům nových vozů. Nahrazena byla běžným kolejovým rozvětvením s výhybkami.
Při otevření nových tratí v roce 1913 TEKG výkon své elektrárny nezvětšovala, ale uzavřela smlouvu s městskou radou o dodávce elektrické energie z městské elektrárny. Obě dvě pak dodávaly proud do tří měníren. Původní měnírna umístěná v Horním Dubí se již nadále nevyužívala, ale zato měnírna ve Školní ulici byla nyní schopna poskytovat proud o velikosti 350 A. Navíc byly postaveny nové měnírny v Řetenicích a v Novosedlicích, přičemž první dodávala proud o velikosti 150A a druhá dokonce o velikosti 500A.

Zobrazit v plné velikosti
Nákladní a pracovní vozy před vozovnou (po roce 1913)
sbírka: Oldřich Šesták

Období let 1918 - 1938
Asi na počátku dvacátých let byla hlavní budova vozovny, z důvodu nepostačující kapacity související s dodávce nových vozidel, prodloužena jižním směrem o čtyři koleje. Kvůli růstu počtu autobusů na obsluhu stále většího množství linek v první polovině třicátých let bylo nutné uvolnit pět stání v objektu elektrárny, která původně sloužila vozům malodráhy. Vzhled vozovny v tomto období přibližují následující fotografie.

Zobrazit v plné velikosti
Odstavené vozy č.30, 32 a 36 ve vozovně (6.9.1919)
foto: Anton Schlupek
sbírka: Oldřich Šesták
Zobrazit v plné velikosti
Vlečné vozy č.24 a 26
ve vozovně (6.9.1919)
foto: Anton Schlupek
sbírka: Oldřich Šesták
Zobrazit v plné velikosti
Vozy 12, 32, 42, 45 a 46
před vozovnou (1.5.1933)
foto: Anton Schlupek
sbírka: Oldřich Šesták

Období let 1938 - 1959
V období dalších dvaceti let patrně nedošlo k žádným zásadním úpravám tramvajové vozovny v Novém mlýně a v této podobě nejspíš malodráze i dosloužila. Po ukončení provozu malodráhy byla postupně celá hala vozovny předána pro deponování autobusů, k čemuž slouží po řadě rekonstrukcí dodnes. Měnírny ve středu města a v Novosedlicích začaly sloužit trolejbusům. Hned několik zajímavostí - stav části vozovny, výhybnu Nový mlýn a vjezd do železničního podjezdu již v období společného provozu s trolejbusy dokládá poměrně vzácný snímek.

Zobrazit v plné velikosti
Motorový vůz č.33 u podjezdu na Novém mlýně (1958)
foto: Patočka
sbírka: archiv Teplice

powered by © TELMA 2006